Evropský parlament se svými odborníky připouští neznámé chování a zdravotní dopady vyzařování sítě 5G, teprve chtějí dlouhodobě zkoumat řadu neznámých projevů a rizik ze zvýšené expozice díky hustějšímu pokrytí těmito bezdrátovými přenosy, ale přitom usilují o možnost instalace vyzařovacích buněk (antén) bez potřeby povolení ve všech členských státech!
Veřejná hloubková analýza, požadovaná výborem ITRE v dubnu 2019 potvrdila možná rizika spojena s vyzařováním bezdrátové sítě 5G a to hned z několika důvodů. Přesto však poskytuje konkrétní návrhy, jak novou síť zavádět a realizovat, co bude potřeba, a na pravděpodobné zdravotní ohrožení široké veřejnosti nehledí!
Hloubková analýza uvedla aktuální stav zavádění 5G v Evropě, USA a Asii včetně popisu jasných zdravotních rizik, do kterých veřejnost hodlá plošně uvést. A nejlépe bez potřeby povolení pro menší buňky, rozmístěné po 20 – 150 metrech! Generální ředitelství pro vnitřní politiky Europarlamentu v dubnu 2019 tento dokument vypracovalo na žádost Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu. Zaměřme se rovnou na ta rizika, spojena s provozem 5G.
Autoři uvedené analýzy – Colin Blackman (Camford Associates Ltd) a Simon Forge (SCF Associates Ltd) vysvětlují v jednotlivých kapitolách onoho dokumentu například:
Str. 6, kapitola Shrnutí:
„Technologie potřebné pro 5G jsou totiž mnohem složitější. Jeden z aspektů, které zatím nejsou dostatečně pochopeny, jsou nepředvídatelné vzorce šíření signálu, které mohou mít za následek vystavení obyvatel elektromagnetickému záření v nepřípustné míře.“
„Měly by se posílit dlouhodobé snahy v oblasti výzkumu a vývoje 5G, aby se porozumělo četným neznámým v šíření signálu (například měření a regulování míry expozice rádiovým frekvencím elektromagnetických polí (RF EMR) v anténách s vícenásobným vstupem a výstupem na milimetrových vlnových frekvencích).“
Str. 9, kapitola 1.4. Důsledky zvýšení hustoty sítí:
„Kvůli vyšším frekvencím a kratšímu rozsahu budou muset být základnové stanice v dané oblasti umístěné hustěji u sebe, aby úplně pokryly území a zamezily místům bez pokrytí. Typický může být rozsah 20 – 150 metrů, což znamená okolo 800 základnových stanic na kilometr čtvereční. V tom se systém liší od sítí 3G a 4G, které využívají běžně dosah 2 – 15 km a mohou pokrýt větší oblast, ale umožní připojení méně uživatelům, jelikož mají méně samostatných kanálů.“
Str. 10, kapitola 1.6. Stále je potřeba dokončit standardy:
„Přestože technické standardy pro další generaci mobilních rádiových služeb stále nejsou dokončené, EU, USA, Čína a další země jsou i nadále odhodlané vést fungující komerční síť jako první. …Projednávají se tři škály spekter: 600-700 MHz, 3-5 GHz, 20-100 GHz. V EU se skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) ve svém stanovisku z roku 2018 přiklání k pásmu 3,6 GHz (3,4-3,8 GHz), pásmu 26 GHz (24,25-27,5 GHz) a v pásmu pod 1 GHz například k pásmu 700 MHz. Dohody o standardech pro spektrum by mohlo být dosaženo na Světové radiokomunikační konferenci (WRC-19) v říjnu až listopadu v Šarm aš-Šajchu. V rámci přípravy na WRC-19 se nejprve formulují pozice jednotlivých regionů.“
Str. 12, kapitola 1.7. Elektromagnetické záření 5G a bezpečnost:
Objevuje se značné znepokojení nad možným dopadem 5G na zdraví a bezpečnost. Rizika vyplývají z potencionálně mnohem vyšší expozice elektromagnetickému záření rádiových frekvencí sítě 5G. Zvýšená expozice nemusí být výsledkem pouze používání mnohem vyšších frekvencí 5G, ale také možného nahromadění různých signálů, jejich dynamické povahy a komplexního vzájemného působení, což může nastat obzvláště v hustě obydlených městských oblastech.
Rádiová emisní pole 5G se liší od polí předchozích generací svým složitým obousměrným přenosem tvarovaných vyzařovaných charakteristik paprsků (technologie beamforming), který probíhá od základnové stanice do mobilního přístroje a zpět. Přestože jsou tato pole vysoce zaměřená paprsky, rychle se mění v čase a pohybu, a proto jsou nepředvídatelná, jelikož hladiny signálu v nich a jejich vzorce na sebe v uzavřené smyčce vzájemně působí. Tyto vlastnosti musí být ještě zmapovány v reálných situacích mimo laboratoř. V současné době není možné přesně simulovat nebo zaměřit emise 5G v reálném prostředí.“
Str. 25, kapitola 3.2.1. Faktory úspěchu 5G:
„Po technologických schopnostech bude klíčovým faktorem schopnost snadno zapojit velké množství malých buněk do zahušťování sítě. Čína a asijští tygři jsou v tomto směru ve výhodě, neboť jejich politické struktury a kultura umožňují přistoupit k zavádění 5G i bez souhlasu veřejnosti. Oproti tomu bude v USA muset zavádění malých buněk překonat právní překážky na městské i státní úrovni, neboť bude muset respektovat mírnou regulaci, navrženou Federální komisí pro komunikaci. Motivující přítomnost vlády v centrálně plánovaném hospodářství, kde politické pravomoci jsou na úrovni místních orgánů, je významnou konkurenční výhodou. V reakci na to EU vytváří režim pro rozmisťování připojovacích bodů s cílem, umožnit zavádění 5G od roku 2020 bez potřeby povolení.“
Str. 30, kapitola 4.3. Doporučení seřazená podle možného dopadu:
„Základem je dlouhodobý výzkum technologie. Klíčovým problémem je neobvyklé šíření signálu, a to zejména otázka, jak řídit a měřit expozici RF EMF při použití antén s mnohonásobnou funkcí na milimetrových frekvencích, a to jak u mobilních přístrojů, tak u základnové stanice. Technologie představuje výzvu pro současnou úroveň odbornosti a instituce pro tvorbu norem musejí do budoucích norem pro sítě 5G začlenit technické specifikace.
Doporučení seřazená dle jejich možného dopadu:
1 – Dlouhodobý výzkum technologie s cílem vyřešit řadu neznámých, týkajících se šíření nové technologie (např. měření a kontrola expozice RF EMF při použití antén s mnohonásobnou funkcí na milimetrových frekvencích.
2 – Podrobná studie obchodních modelů za účelem lepší definice cílů, rozsahu a zdrojů příjmů a diverzifikace škály aktérů, jimiž v tuto chvíli jsou jen stávající operátoři.
3 – Politika pro 5G sítě založená na podpoře sdílené infrastruktury a oddělení infrastruktury od služeb.
4 – Pokračující snaha o celounijní dohody pro spuštění malých buněk bez potřeby povolení ve všech členských státech.“
Tolik ukázky z analýzy zavádění 5G. Ještě jednou si zopakujme to zásadní
pro veřejnost:
Evropský parlament se svými odborníky připouští neznámé chování a zdravotní dopady vyzařování sítě 5G, teprve chtějí dlouhodobě zkoumat řadu neznámých projevů a rizik ze zvýšené expozice díky hustějšímu pokrytí těmito bezdrátovými přenosy, ale přitom usilují o možnost instalace vyzařovacích buněk (antén) bez potřeby povolení ve všech členských státech!
Nebo-li: Nevíme, co to bude lidem dělat, neumíme odhadnout ani změřit vznikající expozice při souběhu mnoha nahuštěných signálů, ale přesto chceme co nejhustěji veřejnost pokrýt nejlépe po 20 metrech, aby nikde nevznikala „hluchá místa“! A rychle bez zdržování se a problémů s vyřizováním nějakých povolení!
„Čína a asijští tygři jsou ve výhodě – mohou zavádět 5G bez souhlasu veřejnosti.“! – Tak toto snad ani již nelze slušně komentovat, je jasně vidět, jestli se parlamentu EU jedná o zájmy byznysu průmyslových nebo obchodních firem potažmo operátorů, a nebo o ochranu lidského zdraví! Co by mělo být na prvním místě podle Vás?
Celý dokument z 3.4.2019 je na této adrese: http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2019/631060/IPOL_IDA(2019)631060_EN.pdf
Český překlad se žlutě vyznačenými větami o rizicích: PDF
Následuj nás / Follow us
